Již dlouho jsem plánoval oblet pražských CTR. Nejen z důvodu "proč ne?" ale i proto, že se jedná o hezký výlet který se dá realizovat do hodiny a půl ve vzduchu. Příznivá předpověď společně s mírným absťákem byly jasnou záminkou k příjemnému podvečeru pár stovek metrů nad zemí.

Před odletem přišlo ještě menší zpoždění, AUR měl být na ZEMI do půl třetí, nicméně reálné přiletěl až ve čtvrt na čtyři. Hodinu a půl do západu. "Kdyžtak si to zkrátím", říkám si. Předletovka, šup do éra, ohlásit se na rádiu a hurá na vyčkávací na 05. "Polojasno, spíš broken...když se nikde nebudu moc kochat, jsem tu 10 minut po západu.. Aby bylo ještě něco vidět" běželo mi hlavou.

---

Tímto letem se mi opět potvrdilo, jak důležitá je správná navigační příprava. Už ráno mě totiž zaskočila změna času zetniho na zimní, tzn. o hodinu méně světla. Mnohem závažnější ale bylo, že jsem si pořádně nenastudoval rozdělení vzdušného prostoru v případě neaktivních prostorů u vodochodského letiště. Ty byly sice neaktivní, nicméně jsem odignoroval existenci pražského TMA VIII, za což jsem si nad Nelahozevsí vysloužil por rádiu výtku z frekvence Praha info. Tím jsem se dostal poměrně znatelně "za letadlo", neboť jsem neustále sledoval mapu na telefonu. Chyba. Naštěstí se vše obešlo bez hlášení a stačil jen zdvižený prst.